pondělí 9. února 2009

Šatičky a šlehačka

„A jaké si bereš šaty?“ zeptala se mě kamarádka po telefonu a totálně mě zaskočila.

„Já... vlastně jsem o tom ještě úplně nepřemýšlela...“ musela jsem přiznat nahlas. Zatím jsem řešila spíš, jestli v našem hotelu bude wifi, protože opouštím na 4 dny rozdělanou práci v Praze, a v kolik končí naše oficiální povinnosti v neděli, abychom mohli vyrazit zpět a já stihla ještě večer na pár hodin střižnu... Na chvíli se sluchátko odmlčelo, ale pak mu to nedalo: „Uvědom si, že je to Berlín... červenej koberec... viděla jsem v televizi Scarlett Johanson...“ A tak jsem se stavila u své druhé kamarádky, v obchůdku. Potěšena mým zájmem a s okamžitým nadšením pro akci, mi ukázala šaty. Vlastně jsme se na sebe koukaly už od dveří, ale byla to ta kategorie karneval nebo mimořádná událost. A v tom mi to teprve ve vší síle došlo... ona právě teď je ta mimořádná událost!

Šaty mi visí v pokoji na skříni na ramínku, pozoruji je přes rameno od psacího stolu. Jsou originální, vtipné a padnou mi jako už dlouho nic... ale nejsme zvyklí na červené koberce... když nenajdu odvahu, posílám alespoň MMS kamarádce.

Vzápětí přichází odpověď: „Jsem moc ráda, že na tvém filmovém dortu bude šlehačka!“

Maria

Žádné komentáře:

Okomentovat